Články

Členství v Junior teamu je bezplatné.

Všechny akce pořádané Junior teamem se konají pouze pro členy Junior teamu, případně pro jejich rodiče (kategorie do 14 let).

Členy Junior teamu mohou být pouze děti a mládež do věku 26 let. Členství v Junior teamu je časově omezené, a to do 26 let. Poté dojde k automatickému ukončení členství.

Pro členství je nezbytné vyplnit řádně  document přihlášku(41 KB) a zaslat ji podepsanou a naskenovanou na e-mail koordinátora Junior teamu (viz kontakty).

V případě neúčasti na akcích a nekomunikace déle než dva roky si Svaz vyhrazuje právo členství ukončit. K ukončení členství ze strany Svazu může dojít také v případě hrubého porušení kázně, případně z jiných závažných důvodů. Každý člen Junior teamu má kdykoliv právo členství ukončit na základě písemného oznámení (e-mailem).

Věkové kategorie:

• do 14 let
• 15 – 17 let
• 18 – 26 let

Kategorie do 14 let 

Členství v Junior teamu potvrzují rodiče. Účast na akcích je možná pouze s rodiči či jiným zástupcem, který za dítě převezme zodpovědnost.

Kategorie od 15 do 17 let

Členství v Junior teamu potvrzují rodiče. Účast na akcích je možná pouze podepsaným souhlasem rodičů. 

Financování:

Členství v Junior teamu je bezplatné. Jednotlivé akce si budou účastníci dle domluvy před každou akcí hradit sami na základě předem schváleného rozpočtu akce (doprava, ubytování, strava).

Junior team se bude scházet dle jednotlivých kategorií několikrát ročně v návaznosti na možnosti a potřeby i s ohledem na plánované výstavy či soutěže. Místo, kde se Junior team sejde bude vždy předem ohlášeno na webové stránce Svazu chovatelů holštýnského skotu, facebooku či instagramu a informaci získají členové i prostřednictvím e-mailu. V průběhu školního roku se budou akce konat s ohledem na výuku a možnosti rodičů mladší kategorie o víkendech, případně pro starší s možností uvolnění ze školy i v průběhu týdne. Přes prázdniny se uskuteční také několikadenní kemp.

Plánované aktivity v rámci setkání Junior teamu:

• Workshopy
• Exkurze do zajímavých chovů
• Fitérské kempy
• Soutěž mladých vodiců
• Zahraniční soutěže mladých chovatelů
• Pomoc chovatelům s přípravou zvířat na výstavy 

← Zpět                                                                                                                                                                               → Další

Šlechění:

pdf Index zdraví holštýnského skotu(1.88 MB)

  pdf Šlechtitelský program 2025(505 KB)

pdf Šlechtitelský program 2019(3.98 MB)

pdf Průvodce šlechtěním skotu proti nemocem(4.45 MB)

pdf Selekční kritéria platná od 1.1.2019(115 KB)

pdf Šlechtění holštýnského skotu(1.53 MB)

pdf SCHHS CR speciál k 20. výročí Svazu(2.85 MB)

pdf Základní principy šlechtění(381 KB)

pdf Přehled genetických vad a znaků (204 KB)

pdf Opatření Svazu k eliminaci dědičných vad(187 KB)

pdf Odhad plemenných hodnot pro nemoci paznehtů(1.01 MB)

pdf Odhad plemenných hodnot pro klinickou mastitidu(775 KB)

pdf Rozhodnutí MZeČR o změně chovného cíle a řádu plemenné knihy(189 KB)

Realizace šlechtitelského programu:

document Realizace Šlechtitelského programu 2024(1.02 MB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2023(863 KB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2022(847 KB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2021(841 KB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2020(907 KB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2019(1.78 MB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2018(941 KB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2017(1.22 MB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2016(988 KB)

pdf Realizace Šlechtitelského programu 2015(2.08 MB)

Zápisy ze šlechtitelské komise:

pdf Zápis ze ŠK 12 .11. 2024(462 KB)

pdf Zápise ze ŠK 28.11.2023(127 KB)

pdf Zápise ze ŠK 8.11.2022(136 KB)

document Zápis ze ŠK 24.11.2021(18 KB)

Vývoj průměrných plemenných hodnot býků a krav v holštýnské populaci

V souladu s celosvětovým vývojem bylo šlechtění zaměřeno na souhrnný genotyp, tj. zlepšování více znaků na základě souhrnného selekčního indexu na ekonomické bázi. Původní index z roku 2004 zahrnoval podíl 65 % znaků produkce, 10 % plodnosti, 25 % zevnějšku a upřednostňoval produkční ukazatele a odpovídal tehdejším ekonomickým zájmům většiny chovů. V roce 2006 byly zařazeny do indexu somatické buňky váhou 5 %, o které se snížila váha znaků produkce.

Na základě změn ekonomických podmínek výroby mléka a rostoucímu významu funkčních vlastností, které významně ovlivňují celkovou rentabilitu chovu dojnic, došlo v roce 2008 k významné úpravě vah jednotlivých ukazatelů ve prospěch funkčních vlastností. Váha znaků produkce se snížila na 49 % se zahrnutím složek mléka, 25 % tvoří znaky zevnějšku významné pro tzv. funkční typ krav, 12 % tvoří plodnost dcer, 7 % funkční dlouhověkost a 7 % zdraví vemene (somatické buňky).

V roce 2016 došlo ke zvýšení váhy plodnosti na 15 %, mírnému snížení váhy zevnějšku na 24 % a dlouhověkosti na 5 % se zachováním váhy znaků produkce na 49 %.

Souhrnný selekční index SIH je hlavním selekčním ukazatelem u býků i krav.

Od roku 2025 má selekční index SIH nové složení, do něhož byl nově zahrnut index zdraví.

                Molekulární genetika a genomická selekce představuje v chovu mléčného skotu v současnosti každodenní realitu. Genomika se stala významným zdrojem informací sloužících k odhadu genetické hodnoty zvířete. Rodokm enová plemenná hodnota mladých zvířat odpovídá průměru rodičů a má spolehlivost na úrovni cca 35 %. Konvenční PH prověřených býků na základě informací o potomstvu má při dostatečném množství dcer spolehlivost až 99 %. Někde mezi těmito spolehlivostmi je u mladých zvířat genomická plemenná hodnota, která významně zpřesňuje rodokmenovou PH a umožnuje tak využívání plemenných zvířat ve velmi raném věku, což významně zkracuje generační interval a zvyšuje genetický zisk.

Genomika a spolehlivost

             Spolehlivost plemenných hodnot určuje, do jaké míry předpověď genetické kvality zvířat odpovídá opravdovému genetickému založení zvířete. Čím více toho o zvířeti a jeho příbuzných víme, tím lépe a přesněji ho můžeme hodnotit. Spolehlivost se pohybuje od nuly (nic o zvířeti nevíme) do jedné (naše předpověď odpovídá opravdové kvalitě zvířete), případně se toto rozmezí uvádí v procentech. Velkým přínosem zavedení genomického hodnocení je růst spolehlivosti plemenných hodnot. Celosvětově se ukazuje, že spolehlivost u mladých zvířat může dosahovat díky využití údajů z DNA hodnot 50 až 70 %.
          V České republice byla vyvinuta metoda pro určení spolehlivosti genomických plemenných hodnot rutinního implementačního výpočtu. Je založena na množství tzv. efektivního počtu případů, což je obecně počet dostupných pozorování hodnoceného zvířete, se zohledněním známých údajů o jeho příbuzných, výše dědivosti vlastnosti a poměru mezi potomky stejných a jiných rodičů ve skupině vrstevníků s kterými je jedinec porovnáván. Díky genotypování lze zjistit geneticky podobné jedince i mimo zaznamenaný rodokmen a tím roste jak počet příbuzných zvířete, tak v důsledku i spolehlivost plemenných hodnot.

Národní genomická selekce

              Metodický postup výpočtu genomické plemenné hodnoty (GEPH) vznikl na základě projektu řešeného ve VÚŽV Uhříněves ve spolupráci s Plemdatem a Svazem. Ve většině zahraničních výpočtů je používána vícekroková metoda, při které jsou vypočteny efekty jednotlivých SNP na základě velkého souboru býků s vysokou spolehlivostí konvenčních PH v tzv. referenčním souboru. V následném kroku je podle konfigurace SNP u mladého zvířete odvozena jeho GEPH. U nás se využívá tzv. jednokroková metoda, která je pro malé země výhodná vzhledem k problému získat dostatečně velký referenční soubor býků. Při této jednokrokové metodě jsou genomické informace (SNP) zahrnuty přímo do výpočtu ve formě genomické matice příbuznosti. Konfigurace SNP u daného mladého jedince zpřesňuje rodokmenovou hodnotu na základě příbuznosti k ostatním zvířatům ve výpočtu a konfiguraci jejich genotypu (SNP). Přechod na tuto metodu připravuje i řada velkých zemí. Jednokroková metoda je jednodušší a umožňuje snadnější interpretaci GEPH a porovnání se všemi jedinci v populaci, plemeníky i plemenicemi. Metoda vychází z domácí kontroly užitkovosti. Do výpočtu se použijí genotypy býků, kteří mají dcery v ČR. Výhodou této metody je, že národní genomické PH jsou přímo srovnatelné s PH prověřených býků v ČR. Nevýhodou je, že mladí býci, kteří mnohdy pochází po rodičích ze zahraničí a proto nemají dostatek informací o předcích a příbuzných v naší databázi KU, mohou být zpočátku spíše podhodnoceni a mají nižší spolehlivost.

                Díky použití jednokrokové metody předpovědi genomické plemenné hodnoty oproti metodě vícekrokové jsou všechna zvířata, ať už genotypovaná nebo ne, zapojena do jednotného výpočtu a kromě výstupního společného žebříčku všech zvířat dochází i k zohlednění příbuzenských vazeb mezi genotypovanými a negenotypovanými zvířaty. Při zvýšení spolehlivosti plemenných hodnot genotypovaných býků (a genotypovaných zvířat obecně, tj. i jalovic a krav) se zvyšují i spolehlivosti plemenných hodnot příbuzným negenotypovaným zvířatům. V důsledku toho přináší genomika přesnější hodnocení všem zvířatům v populaci.

Referenční populace

                  U obou způsobu genomické selekce (vícekroková či jednokroková metoda) hraje významnou úlohu referenční populace (skupina jedinců s užitkovostí a molekulárně genetickými informacemi). U každé metody hraje referenční populace rozdílnou roli, a proto jsou na ni u obou metod kladeny rozdílné požadavky. Pro vícekrokovou metodu, která je například používaná v Eurogenomics, je referenční populace využívána ke stanovení „užitkovosti“ jednotlivých SNP markerů (cca 50 000). Pro tvorbu referenční populace u vícekrokové metody jsou používáni pouze vysoce prověření jedinci a není možné v referenční populaci využít genotypované jedince bez vlastní užitkovosti (jalovice) či mladé neprověřené býky. Velikost referenční populace tak hraje významnou roli, ale ještě větší váhu má spolehlivost údajů zařazených jedinců.
                    U jednokrokové metody, která je využívána v České republice a je zaváděna v USA či je na začátku zavádění v Německu, je význam referenční populace rozdílný. Zde nedochází k předpovědi „užitkovosti“ jednotlivých bodových mutací (SNP), ale ke stanovení přesnější neboli realizované příbuznosti mezi jedinci. Z tohoto důvodu jsou na referenční populaci kladeny odlišné požadavky. Opět by referenční populaci mělo tvořit dostatečné množství jedinců v řádu tisíců, které budou dostatečně provazovat domácí populaci. Opět se jedná o prověřené býky s vysokou spolehlivostí. A to z důvodu, že vysoké spolehlivosti dosáhli velkým množstvím potomků s užitkovostí a tudíž budou dostatečně provazovat danou populaci. Dále se ukazuje, že na rozdíl od vícekrokových metod, mají genotypované plemenice vyšší dopad na předpověď genomické plemenné hodnoty. Význam zahrnutí významných plemenic genotypovou informací a s vyšší spolehlivostí plemenné hodnoty do referenční populace u jednokrokové metody je způsoben opět větším provázáním dané populace a vyšším zpřesněním příbuzenských vztahů v sledované populaci.
                      Velikost referenční populace má tedy významný vliv na spolehlivost předpovědi genomických plemenných hodnot. Avšak navyšování velikosti referenční populace má velký význam pouze do určité velikosti. Zvyšování velikosti referenční populace nad 100 000 prověřených jedinců již nepřináší významné zvýšení spolehlivosti předpovědi plemenné hodnoty a navíc významně zatěžuje výpočetní postupy předpovědi plemenných hodnot. Někdy mohou být z marketingových důvodů za jedince z referenční populace uváděni mladí jedinci, bez vlastní užitkovosti a potomků. Tito jedinci však nemají pro zpřesnění předpovědi genomické plemenné hodnoty žádný význam jak u vícekrokové tak jednokrokové metody. Zahrnutím miliónů mladých zvířat do referenční populace pro předpověď genomické plemenné hodnoty nemusí tím pádem být žádnou zárukou pro předpověď genomické plemenné hodnoty. Naopak pro mladá (neprověřená) zvířata je genomická plemenná hodnota velmi významná z důvodu zpřesnění jejich předpovědi plemenné hodnoty.
               Referenční populace pro předpověď genomické plemenné hodnoty by měla tedy vždy zahrnovat velké počty prověřených býků s vysokou spolehlivostí stanovené na velkém množství užitkovostí potomků.

Hlavním cílem šlechtitelského programu je definovat a systematizovat prvky šlechtitelské práce s cílem zlepšování chovatelské a genetické hodnoty zvířat účastnících se na šlechtitelském programu.

ŠP obsahuje zásady a postupy platné pro všechny chovatele a organizace zapojené do ŠP na regionálním území, tedy ČR.

Šlechtitelský program je realizován v úzké spolupráci s Českomoravskou společností chovatelů, a.s., která zabezpečuje technické činnosti pro jeho realizaci.
Cílem šlechtění holštýnského skotu zůstává systematické zlepšování celkové rentability chovu v podmínkách ČR na základě genetického zlepšování vlastností zvířat. Systematické šlechtění a současné vytváření vhodných podmínek chovu směřuje k získání bezproblémové a rentabilní dojnice s dostatečnou výkonností a dlouhověkostí. Šlechtění bude více orientováno na ukazatele zdraví, zejména na zvyšování odolnosti proti mastitidám, na zlepšení stavu končetin a v souvislosti s tím i na prodloužení funkční dlouhověkosti krav. U šlechtění na zdraví se bude postupně přecházet na přímou selekci pomocí plemenných hodnot a genomických plemenných hodnot odolnosti vůči onemocněním. Důležitým hlediskem bude také eliminace, příp. regulace projevu dědičně podmíněných vad.

pdf Rozbor plnění šlechtitelského programu v roce 2025(7.12 MB)

pdf Šlechtitelský program 17.09.2025(505 KB)

pdf Základní principy šlechtění(381 KB)

Zápisy ze šlechtitelské komise: https://www.holstein.cz/cz/soubory-ke-stazeni/zapisy?category