Články

 3.1. Výsledky kontroly užitkovosti podle plemen 2026

3.1.1. Výsledky kontroly užitkovosti podle plemen - rozdíl 2026/2025 (nárůst+, pokles-)

3.3. Výsledky kontroly užitkovosti holštýnských krav a kříženek z převodného křížení 2025

3.4. Vývoj užitkovosti černostrakatých krav (H100) v KU od r. 1995

2.1. Vývoj početních stavů krav v kontrole užitkovosti od r. 1995 

2.2. Plemenná skladba populace krav v KU v roce 2025

2.3. Vývoj plemenné skladby populace dojených krav v KU od roku 2000

2.4.Plemenná skladba populace krav holštýnského skotu v KU v roce 2025

Cílem šlechtění holštýnského skotu je dlouhodobě systematické zlepšování celkové rentability chovu v podmínkách ČR na základě genetického zlepšování vlastností zvířat. Systematické šlechtění a současné vytváření vhodných podmínek chovu směřuje k získání bezproblémové a rentabilní dojnice s dostatečnou výkonností a dlouhověkostí.

Dosažení potřebné rentability chovu dojnic v podmínkách ČR předpokládá kromě vysoké mléčné užitkovosti a zachování dobrého obsahu mléčných složek i dobrou úroveň funkčních vlastností jako je plodnost, zdraví a funkční utváření zevnějšku. Z hlediska plodnosti a zdraví je cílem pravidelné zabřezávání a produkce životaschopných telat, odolnost proti mastitidám a dalším onemocněním.

Funkční zevnějšek krávy je charakterizován vhodným utvářením tělesných partií, zejména vemene a končetin, které umožňuje bezproblémový chov zvířat v používaných systémech technologie ustájení a dojení v ČR. Dostatečná kapacita těla a konverze krmiv je předpokladem příjmu a využití velkého množství statkových krmiv. Selekce na funkční znaky sleduje zlepšení dlouhověkosti zvířat a omezení nákladů při dostatečně vysoké mléčné užitkovosti.

pdf Šlechtitelský program 17.09.2025(505 KB)

document Realizace ŠP 2024(1.02 MB)

První informace o chovu černostrakatého skotu na území dnešní ČR se datují od roku 1830. Větší rozsah dovozů byl zaznamenán v letech 1870–80, kdy byla požadována zvýšená výroba mléka. Celkový stav černostrakatého nížinného skotu byl v roce 1931 odhadován na 8 000 kusů. Plemeno však bylo náročnější a tak tradovaly názory, že toto plemeno se do našich podmínek nehodí. Uplatnění našlo především na výdojných hospodářstvích velkostatků, u drobných zemědělců nebyl o jeho chov větší zájem také proto, že bylo rozšířeno využívání skotu k tahu. V průběhu druhé světové války a těsně po jejím skončení bylo plemeno téměř zlikvidováno.
Další etapa rozšiřování černostrakatého skotu přichází po druhé světové válce. Nevyhovující podmínky chovu však bránily jeho většímu rozšíření. Rozsáhlejší dovozy byly realizovány v letech 1960–70 z Dánska, Holandska, NSR a v menší míře z Kanady. Dovezeno bylo více než 19 tisíc jalovic. Přestože nebyla nakupována nejlepší plemenná zvířata, jejich přednosti ve výkonnosti a užitkovém typu byly zřejmé. V dalším období byly investice do šlechtění značně omezené. V roce 1980 bylo chováno více než 25 tisíc krav a černostrakaté plemeno tak představovalo pouze 1,83 % celkového stavu krav. Zvířata vynikala zejména výbornou mléčnou užitkovostí v porovnání s domácím plemenem při horších parametrech užitkovosti masné.
Vytváření vlastní černostrakaté populace prostřednictvím dovozů březích jalovic nebylo z důvodu nedostatku devizových prostředků možné. Navíc politické prostředí tomu nebylo nakloněno. Na druhé straně zkušenosti s dovozy ze 60–70 let ukazovaly přednosti plemene a jeho perspektivu. Krávy vynikaly užitkovostí, adaptabilitou a pevnou konstitucí.

Na základě experimentálního ověření bylo rozhodnuto o dvou formách křížení:
a) střídavé křížení českého strakatého a černostrakatého plemene. V otcovské pozici se střídali býci obou plemen.
b) převodné křížení mělo za cíl vytvoření domácí černostrakaté populace skotu bez velkých nároků na devizové prostředky. Započato bylo v roce 1973, kdy bylo do křížení zapojeno 23 tis. krav a jejich počet se rychle zvyšoval.

Politická representace podporovala spíše střídavé křížení. Panoval názor, že převodným křížením dojde ke ztrátě masné produkce. Byly zde také obavy, že dojde k vytvoření konkurenčního plemene pro domácí kombinované plemeno. Převodné křížení podporované i názorem odborných kruhů se vzhledem k zájmu chovatelů však stále více prosazovalo. V roce 1990 již bylo v převodném křížení 231 tis. krav. Poslední vlna dovozů se uskutečnila v letech 1991–6, kdy bylo dovezeno více než 20 tisíc březích jalovic za významné dotační podpory státu. Importována byla kvalitní zvířata, která se stala základem řady vynikajících stád.
Za uplynulých padesát let se holštýnské plemeno v ČR rozvíjelo za využití domácích plemenných zvířat a imigrace genů v souladu s mezinárodním vývojem. Dovezlo se celkem více než 25 tisíc plemenných jalovic, několik tisíc embryí, 200 plemenných býků a více než 1 mil. inseminačních dávek ze zemí s vyspělým chovem holštýnského plemene. Plemeno je dlouhodobě šlechtěno pro ekonomicko-výrobní podmínky produkce mléka v ČR.

Holštýnský skot včetně kříženek je v současné době nejvíce zastoupenou plemennou skupinou dojeného skotu v České republice. V kontrolním roce 2023/2024 činil podíl 62,2 % z celkového stavu dojených krav. V kontrole užitkovosti bylo evidováno celkem 209 250 krav holštýnského skotu včetně kříženek z převodného křížení. Z toho bylo čistokrevných černostrakatých holštýnských krav 183 391 a 5 729 červených holštýnských. Užitkovost holštýnských krav v KU dosáhla v kontrolním roce 2023/2024 celkových 11 135 kg mléka s 3,81 % tuku a 3,38 % bílkovin.

Více informací: 

pdf SCHHS CR speciál k 20. výročí Svazu(2.85 MB)

Holštýnské plemeno patří do skupiny nížinných plemen. Postupem času se stalo nejpočetnější populací z kulturních plemen na světě. Jedná se také o plemeno s nejvyšší mléčnou užitkovostí, které bývá využíváno při zvelebování plemen místního a lokálního významu a také při vzniku nových plemen.
Černostrakatý skot pochází ze severozápadní Evropy (oblast Fríska, Šlesvicko-Holštýnska a Jutska).

Rozvoj plemene v Evropě

Podle literárních údajů se zde z různých místních populací postupně vyvinulo v 17. až 19. století černobílé plemeno. Díky přímořskému klimatu s dostatkem srážek rovnoměrně rozdělených v průběhu roku a dlouhému pastevnímu období se rychle rozvíjely užitkové vlastnosti. Snahy o urychleném zlepšování užitkových vlastností vedly k rozvoji řízené plemenářské činnosti. Významnou roli v tomto procesu sehrálo zakládání plemenných knih (Holandsko 1874, Německo 1876, Dánsko 1881), dále pak zavádění kontroly užitkovosti, hodnocení zevnějšku a později uplatňování metod kontroly dědičnosti.
Postupně se tento skot rozšiřoval do celého světa. Rozdílné přírodní a ekonomické podmínky jednotlivých kontinentů, ale i odlišné chovné cíle, vedly ke vzniku odlišných biotypů či užitkových typů. Někdy byly označovány jako samostatná plemena. V pozdějším období na základě různých odborných studií a genetických analýz, převážil názor, že je možné hovořit o jednom plemeni.
V Evropě bylo plemeno šlechtěno na exteriérově vyvážený typ, středního rámce (131–132 cm v kohoutku) s velmi dobrou mléčnou produkcí, vyšším obsahem mléčných složek a dobrým osvalením.

Holštýn v Americe

Dosti odlišným způsobem se vyvíjel černostrakatý skot na území Severní Ameriky. S příchodem osadníků se zvýšila poptávka po mléce. Spotřeba masa byla dostatečně zabezpečena masnými plemeny. Pozornost se proto soustředila na černostrakatý holštýnsko-fríský skot, který vynikal mléčnou produkcí. Při výběru zvířat k plemenitbě byla dávána přednost mléčnému užitkovému typu a většímu tělesnému rámci. Holštýnsko-fríské plemenné knihy byly založeny 1884 v Kanadě a o rok později v USA. Později se pro zvířata severoamerické provenience vžilo označení holštýnský skot.
Také v dalších zemích se v 50. až 60. letech minulého století proces šlechtění začal orientovat na holštýnský skot. Vedla k tomu zvýšená poptávka po mléce a mléčných výrobcích, růst ceny pracovní síly, ale zejména tlak na ekonomiku výroby mléka. Rozdíl v užitkovosti mezi evropskými a severoamerickými populacemi však činil cca 2 000 kg mléka. Nové biotechnické metody v reprodukci, zejména rozvoj inseminace a konzervace semene hlubokým mražením, umožnily významně urychlit proces šlechtění.
Chovatelé černostrakatého plemene v evropských, ale i dalších zemích, začali masově využívat semeno býků holštýnského plemene z Ameriky. Holštýnský genofond se rozšířil do Evropy a dalších světadílů.
Došlo také ke změně orientace na mléčný typ zvířat, k určitému ujednocení šlechtitelských programů a také ke změně názvu plemene v celé řadě zemí na holštýnské plemeno.

Plemeno je charakteristické černostrakatým zbarvením s černou hlavou, která má většinou bílou hvězdu nebo lysinu. Některá zvířata jsou nositelé recesivní alely, která dává zvířatům s homozygotně recesivním založením červenostrakaté zbarvení. Pro tato zvířata se vžilo označení červený holštýnský skot (Red Holstein). V posledních desetiletích jsou tato zvířata využívána k zušlechťování zejména strakatých kombinovaných plemen, ale také červenostrakatých a hnědých plemen.

V průběhu uplynulých desetiletí se holštýnské plemeno stalo nejvýznamnějším dojeným plemenem skotu s jednostranným zaměřením na mléčnou produkci. Bezesporu se tak stalo díky intenzivnímu šlechtění na mléčnou produkci, velmi dobré přizpůsobivosti k rozmanitým podmínkám chovu, zlepšování podmínek vnějšího prostředí, především výživy a celkového managementu stád.
Díky uvedeným vlastnostem si holštýnský skot získal oblibu na většině kontinentů. Chován je od severských oblastí u polárního kruhu až po teplé oblasti rovníkového pásma. K chovatelsky nejvýznamnějším dnes patří oblast Severní Ameriky (USA, Kanada), Evropy (Německo, Francie, Holandsko, Dánsko, Anglie, Itálie, Španělsko), Austrálie a Nový Zéland.

Více informací:

pdf Šlechtění holštýnského skotu(1.53 MB)

Co přináší členství ve Svazu? 

• podporujeme genotypizaci plemenic
• podporujeme chovatele na výstavách
• vydáváme Černostrakaté Novinky 3 x ročně (duben, srpen, prosinec)
• zasíláme elektronické Holštýnské zprávy 3 x ročně (únor, červen, říjen)
• pořádáme chovatelské setkání s odborným seminářem
• umožňujeme členům účast na jednání Šlechtitelské komise 

Členství ve Svazu je řádné, mimořádné, přidružené a čestné.

Řádným členem Svazu mohou být  chovatelé (právnické a fyzické osoby) a další organizace zainteresované na chovu černostrakatého skotu, které se ztotožňují s programem a cíli Svazu, uznávající práva a povinnosti členů včetně stanov Svazu.

Přidruženým členem mohou být fyzické či právnické osoby zainteresované v chovu holštýnského skotu. 

Mimořádným členem Svazu mohou být pouze fyzické osoby, mimořádné členství je nezastupitelné.

Čestným členem Svazu mohou být fyzické osoby, které se mimořádně zasloužily o rozvoj chovu holštýnského skotu.

Každý řádný člen Svazu má jeden hlas. Mimořádní a čestní členové Svazu nemají právo hlasování ani být voleni do orgánů Svazu.

Dokumenty ke stažení:

pdf Stanovy Svazu 2019(288 KB)

pdf Organizační řád Svazu 2019(243 KB)

pdf Jednací řád Svazu 2019(245 KB)

pdf Příspěvkový a finanční řád Svazu 2019(172 KB)

Přihláška za člena Svazu:

document Přihláška řádný člen(41 KB)

document Přihláška mimořádný člen(405 KB)

document Přihláška přidružený člen FO(406 KB)

document Přihláška přidružený člen PO(405 KB)

Přihlášky do Svazu přijímá Ing. Soňa Jelínková

Vznik Svazu chovatelů černostrakatého skotu

S cílem posunout produkci i genetiku tohoto plemene na světovou úroveň se sdružili zástupci chovatelů, VÚŽV Uhříněves a Státního plemenářského podniku a 7. prosince 1989 byl založen přípravný výbor, který předcházel vzniku Svazu. Spolu s ním byla stanovena i šlechtitelská komise, jejímiž členy se stali: J. Bouška, L. Šereda, J. Vetýška, L. Vondrášek a V. Čermák. Po řadě přípravných jednání 25. dubna 1990 ve Větrném Jeníkově členské shromáždění ustanovilo vznik Svazu chovatelů černostrakatého skotu v ČR. Prvním předsedou se stal Ing. Václav Novák.

Svaz tímto na sebe převzal zodpovědnost za šlechtění plemene, a to s ohledem na jeho rozvoj ve vztahu k produkci i zlepšení ekonomických ukazatelů stád. Nedílnou součástí práce Svazu se stala také snaha obhajovat zájmy chovatelů, prezentovat černostrakatý skot a poskytovat chovatelům komplexní služby nejen ve vztahu ke šlechtění, ale i k evidenci a prezentaci chovatelské práce, či předávání informací. Hlavním cílem se však stalo šlechtění holštýnského skotu s ohledem na zlepšení produkčních vlastností a zvýšení rentability chovu

Předsedové:

1990 – 1996 Ing. Václav Novák

1996 – 1998 Ing. Vlastimil Zíka

1998 – 1999 Ing. Vojtěch Vaňourek

1999 – 2022 Ing. Karel Horák

2022 – 2026 Ing. Josef Diviš

2026-xxxx Ing. David Richter

Ředitelé:

1994 – 1996 Ing. Josef Bouška, CSc.

1996 – 2024 Doc. Ing. Jiří Motyčka, CSc

2024 – 2025 Ing. Stanislav Jaš

2025 - xxxx Ing. Ladislav Vondrášek

Tajemníci:

1990 – 2000 Ing. Miroslav Kašpar, CSc.

2000 – 2005 Ing. Josef Pazdera, CSc.

2005 – 2024 Ing. Aleš Bychl

2024 – xxxx Ing. Soňa Jelínková 

Předsedové zleva: Ing. Karel Horák, Ing. Vojtěch Vaňourek,  Ing. Vlastimil Zíka a Ing. Václav Novák