První informace o chovu černostrakatého skotu na území dnešní ČR se datují od roku 1830. Větší rozsah dovozů byl zaznamenán v letech 1870–80, kdy byla požadována zvýšená výroba mléka. Celkový stav černostrakatého nížinného skotu byl v roce 1931 odhadován na 8 000 kusů. Plemeno však bylo náročnější a tak tradovaly názory, že toto plemeno se do našich podmínek nehodí. Uplatnění našlo především na výdojných hospodářstvích velkostatků, u drobných zemědělců nebyl o jeho chov větší zájem také proto, že bylo rozšířeno využívání skotu k tahu. V průběhu druhé světové války a těsně po jejím skončení bylo plemeno téměř zlikvidováno.
Další etapa rozšiřování černostrakatého skotu přichází po druhé světové válce. Nevyhovující podmínky chovu však bránily jeho většímu rozšíření. Rozsáhlejší dovozy byly realizovány v letech 1960–70 z Dánska, Holandska, NSR a v menší míře z Kanady. Dovezeno bylo více než 19 tisíc jalovic. Přestože nebyla nakupována nejlepší plemenná zvířata, jejich přednosti ve výkonnosti a užitkovém typu byly zřejmé. V dalším období byly investice do šlechtění značně omezené. V roce 1980 bylo chováno více než 25 tisíc krav a černostrakaté plemeno tak představovalo pouze 1,83 % celkového stavu krav. Zvířata vynikala zejména výbornou mléčnou užitkovostí v porovnání s domácím plemenem při horších parametrech užitkovosti masné.
Vytváření vlastní černostrakaté populace prostřednictvím dovozů březích jalovic nebylo z důvodu nedostatku devizových prostředků možné. Navíc politické prostředí tomu nebylo nakloněno. Na druhé straně zkušenosti s dovozy ze 60–70 let ukazovaly přednosti plemene a jeho perspektivu. Krávy vynikaly užitkovostí, adaptabilitou a pevnou konstitucí.
Na základě experimentálního ověření bylo rozhodnuto o dvou formách křížení:
a) střídavé křížení českého strakatého a černostrakatého plemene. V otcovské pozici se střídali býci obou plemen.
b) převodné křížení mělo za cíl vytvoření domácí černostrakaté populace skotu bez velkých nároků na devizové prostředky. Započato bylo v roce 1973, kdy bylo do křížení zapojeno 23 tis. krav a jejich počet se rychle zvyšoval.
Politická representace podporovala spíše střídavé křížení. Panoval názor, že převodným křížením dojde ke ztrátě masné produkce. Byly zde také obavy, že dojde k vytvoření konkurenčního plemene pro domácí kombinované plemeno. Převodné křížení podporované i názorem odborných kruhů se vzhledem k zájmu chovatelů však stále více prosazovalo. V roce 1990 již bylo v převodném křížení 231 tis. krav. Poslední vlna dovozů se uskutečnila v letech 1991–6, kdy bylo dovezeno více než 20 tisíc březích jalovic za významné dotační podpory státu. Importována byla kvalitní zvířata, která se stala základem řady vynikajících stád.
Za uplynulých padesát let se holštýnské plemeno v ČR rozvíjelo za využití domácích plemenných zvířat a imigrace genů v souladu s mezinárodním vývojem. Dovezlo se celkem více než 25 tisíc plemenných jalovic, několik tisíc embryí, 200 plemenných býků a více než 1 mil. inseminačních dávek ze zemí s vyspělým chovem holštýnského plemene. Plemeno je dlouhodobě šlechtěno pro ekonomicko-výrobní podmínky produkce mléka v ČR.
Holštýnský skot včetně kříženek je v současné době nejvíce zastoupenou plemennou skupinou dojeného skotu v České republice. V kontrolním roce 2023/2024 činil podíl 62,2 % z celkového stavu dojených krav. V kontrole užitkovosti bylo evidováno celkem 209 250 krav holštýnského skotu včetně kříženek z převodného křížení. Z toho bylo čistokrevných černostrakatých holštýnských krav 183 391 a 5 729 červených holštýnských. Užitkovost holštýnských krav v KU dosáhla v kontrolním roce 2023/2024 celkových 11 135 kg mléka s 3,81 % tuku a 3,38 % bílkovin.
Více informací:
pdf SCHHS CR speciál k 20. výročí Svazu(2.85 MB)
