Co je onemocnění SLAK?

Toto onemocnění způsobuje virus z rodu Aphthovirus, který patří do čeledi Picornaviridae. Jedná se o závažné onemocnění, které způsobuje v zemědělství velké ekonomické ztráty v důsledku nutnosti asanace všech zvířat. SLAK je vysoce kontagiózní nákaza a její původce dokáže přežívat v prostředí, za určitých podmínek může být šířen i větrem. Zabránění jeho šíření vede k nutnosti přísných veterinárních opatření a zavedení biosekurity na chovech.

Projevy onemocnění 

Inkubační doba onemocnění je 2-10 dnů od nakažení. Mezi první projevy onemocnění patří vytvoření puchýřků na vemeni a zvýšená citlivost mléčné žlázy. Následuje výskyt aftu v dutině ústní. Jejich bolestivost způsobuje slinění, skřípání zubů a časté otvírání tlamy. Bolestivé léze se rovněž objevují v okolí paznehtů, takže zvířata často přešlapují na místě nebo mají problémy s chůzí. Dalším projevem je horečka 41 °C a apatie. Příznaky a projevy onemocnění jsou viditelná na videu zde.

Nejvíce infekčními jsou puchýře, jejichž obsah tekutiny má takovou koncentraci viru, kdy je 1 ml tekutiny schopen infikovat odhadem od 500 000 až po několik milionu zvířat, což SLAK činí nejvíce infekčním onemocněním. Mezi zvířaty dochází k přenosu nejčastěji kontagiózně. Průnik patogenů je realizován přes sliznice, odkud se šíří dále do krevního oběhu zvířete. Již 4 dny před propuknutím prvních klinických příznaků dochází k produkci viru a jeho šíření prostřednictvím slin nebo exkrementů.  Dalším zdrojem nákazy může být mléko nebo maso. Vir je inaktivován při působení teplot nad 50 °C. K úplné likvidaci dochází až při teplotách nad 70 °C. Nelze zcela vyloučit ani přenos vzduchem či volně žijícími zvířaty. U nich zatím nebyl potvrzen žádný nález. Největším přenašečem tohoto onemocnění, ale zůstává člověk a jeho častá migrace. K nákaze tak dochází prostřednictvím nepřímého přenosu viru – oblečení, obuv pracovníků, dopravní prostředky aj. 

Po pěti dnech od prvních projevů nákazy dochází v těle nakaženého zvířete k tvorbě protilátek, které postupně začínají snižovat šíření viru do okolí, ale v příznivých podmínkách neutrálního pH je virus schopen přežívat až 6 měsíců od posledního výskytu onemocnění. Likvidace viru je možná snížením pH pod 6 (např. kyselina octová, citrónová, mravenčí) anebo naopak jeho zvýšením nad hodnoty 9 (např. hydroxid uhličitan sodný).

Co se bude dít v případě podezření na nákazu SLAK v ČR? 

V případě podezření nákazy, chovatel neprodleně kontaktuje sourkomého veterinárního lékáře nebo místně příslušnou KVS na krizové lince https://www.svscr.cz/statni-veterinarni-sprava/krizove-linky/ 

V případě potvrzení onemocnění dojde:

• K vymezení ohniska/ohnisek, ochranného pásma 3 km a pásma dozoru 10 km kolem každého ohnisk a následnému utracení všech zvířat v ohnisku/ohniscích
• Bude probíhat kontrola všech chovů s vnímavými zvířaty ve vymezených pásmech (kontroly biologické bezpečnosti, klinického stavu zvířat), odběr vzorků a laboratorní vyšetření v indikovaných případech
• Bude zákázáno přemísťování vnímavých zvířat ve vymezených pásmech a v případě potřeby na celém území ČR
• Budou nařízena zvýšená opatření biologické bezpečnosti ve všech chovech vnímavých zvířat - zvýšená frekvence úředních kontrol v chovech vnímavých zvířat

Obecně by výskyt SLAK v ČR znamenal enormní zátěž pro SVS – vyžaduje masivní zapojení úředních veterinárních lékařů a dalších příslušných osob.

Hlavní oblasti, které bude nutno řešit:

• Utrácení zvířat v ohnisku
  • Personální zajištění – SVS nemá dostatek zaměstnanců k zajištění a vlastnímu provádění utrácení zvířat, muselo by být zajištěno ve spolupráci s chovatelem, případně hasičským záchranným sborem (HZS)
  • Způsob utrácení – zvažovat možnost utracení zastřelením po omráčení; při likvidaci ohniska je zásadním faktorem rychlost utrácení, tento způsob utrácení by byl rychlejší oproti použití elektrických kleští po omráčení.
• Likvidace kadáverů
  • Při zasažení chovu s velkým počtem zvířat nebo více ohniscích SLAK by pravděpodobně nebylo možné všechny kadávery likvidovat v asanačním podniku (AP).
  • Důvody:
    • Limitujícím faktorem je přeprava kadáverů do AP – AP mají k dispozici pouze 4 velkokapacitní kontejnery na odvoz kadáverů, při použití menších kontejnerů by přeprava byla časově velmi náročná.
  • Možné řešení je zahrabávání kadáverů na zřízeném zahrabovišti – tuto možnost řešila SVS opakovaně, nicméně nikdy se nepodařilo vyčlenit pozemek / místo, které by v případě potřeby sloužilo jako zahraboviště. V případě masivního utrácení zvířat by ale tato možnost musela být použita.