Nová a stávající ohniska
V Maďarsku se objevilo nové ohnisko. Na chovu se nachází 3 000 ks dojnic. Hranice pásma zasahují až do Rakouska. Na Slovensku kromě již čtyřech infikovaných farem, nebyla potvrzena nová ohniska. Postiženo je celkem 3000 ks zvířat, která musí být usmrcena. K usmrcení vnímavých zvířat musí dojít na všech farmách ve vzdálenosti 3 km od ohniska.
V souvislosti s výskytem SLAK není možné ze zemí s potvrzenou nákazou dovážet na území ČR vnímavá zvířata nebo produkty z nich.
Projevy onemocnění a jeho přenos
Inkubační doba onemocnění je 2-10 dnů od nakažení. Mezi první projevy onemocnění patří vytvoření puchýřků na vemeni a zvýšená citlivost mléčné žlázy. Z tohoto důvodu bývají první příznaky identifikovány právě na dojírně. Vyzvěte tedy dojiče ke zvýšené obezřetnosti při kontrole mléčné žlázy. Následuje výskyt aftu v dutině ústní. Jejich bolestivost způsobuje slinění, skřípání zubů a časté otvírání tlamy. Bolestivé léze se rovněž objevují v okolí paznehtů, takže zvířata často přešlapují na místě nebo mají problémy s chůzí. Dalším projevem je horečka 41 °C a apatie. Příznaky a projevy onemocnění jsou viditelná na videu zde.
Nejvíce infekčními jsou puchýře, jejichž obsah tekutiny má takovou koncentraci viru, kdy je 1 ml tekutiny schopen infikovat odhadem od 500 000 až po několik milionu zvířat, což SLAK činí nejvíce infekčním onemocněním. Mezi zvířaty dochází k přenosu nejčastěji kontagiózně. Průnik patogenů je realizován přes sliznice, odkud se šíří dále do krevního oběhu zvířete. Již 4 dny před propuknutím prvních klinických příznaků dochází k produkci viru a jeho šíření prostřednictvím slin nebo exkrementů. Dalším zdrojem nákazy může být mléko nebo maso. Vir je inaktivován při působení teplot nad 50 °C. K úplné likvidaci dochází až při teplotách nad 70 °C. Svoz mléka tak lze považovat za potencionální zdroj šíření nákazy mezi farmami. Kromě mlékařů, veterinářů, reprodukčních techniků aj. osob, které pendlují mezi více chovy vnímavých zvířat, je za největšího přenašeče považován každý člověk, který vstoupí na farmu. Nelze zcela vyloučit ani přenos vzduchem či volně žijícími zvířaty. U nich zatím nebyl potvrzen žádný nález.
Po pěti dnech od prvních projevů nákazy dochází v těle nakaženého zvířete k tvorbě protilátek, které postupně začínají snižovat šíření viru do okolí, ale v příznivých podmínkách neutrálního pH je virus schopen přežívat až 6 měsíců od posledního výskytu onemocnění. Likvidace viru je možná snížením pH pod 6 (např. kyselina octová, citrónová, mravenčí) anebo naopak jeho zvýšením nad hodnoty 9 (např. hydroxid uhličitan sodný).
SLAK má celkem 7 typů, v Maďarsku a Slovensku byl zjištěn typ 0, jež je považován za velmi rezistentní a schopný rychlé mutace. Vakcinace je sice možná, ale každý typ má mnoho subtypů, proti kterým nemusí být vakcinace účinná, respektive u postižených zvířat nedojde ke klinickým projevům, ale sama budou infekční pro ta nevakcinovaná. Kromě toho, že vytvořená imunita po vakcinaci je pouze 6měsíční, její použití komplikuje i znovunabytí statusu SLAK prostého státu. Ten se jím stává v případě vakcinace až 12 měsíců od usmrcení posledního vakcinovaného zvířete. Země, kde vakcinace neproběhla, jsou prosté za 3 měsíce od likvidace posledního ohniska.
Choroba sice není pro zvířata smrtelná, ale má za následek snížení užitkovosti i po dalším otelením. Telata v důsledku onemocnění mohou uhynout na zánět osrdečníku a u mladého dobytka dochází k výraznému zpomalení růstu.
Hygienická opatření
Nutností jsou tedy zvýšená hygienická opatření. Při vstupu na farmu by měla být všechna vozidla včetně traktorů, jež dováží krmení nebo podestýlku, nejdříve mechanicky očištěna od hrubých nečistot (bahno, hnůj atd.), následně omyta (včetně podvozku a pneumatik), ideálně vysokotlakým čističem (vapkou) a poté vydezinfikována. K dezinfekci lze využít dezinfekční rámy, které jsou schopny zajistit kompletní dezinfekci celého vozidla. Dále je možné použít dezinfekční rohože či brody. U nich je nutné zajistit pravidelné čištění a výměnu roztoku. Chovatel by měl rovněž dodržovat jejich koncentraci. Doporučená koncentrace přípravků je uvedena na obrázku níže.
Chovatel by měl také zvážit provoz tzv. mlékomatů či podnikových prodejen, které se nachází přímo na farmě. Pohyb cizích osob, opět zvyšuje riziko zavlečení nákazy.
Pracovníci, kteří přicházejí na farmu by měly v ideálním případě parkovat vozidla před areálem a na farmu vstupovat v návlecích nebo přes dezinfekční rohože. Následně se v jedné šatně svléct z venkovního oděvu, osprchovat se a až poté se převléct do faremního oděvu, který by neměl být po dobu mimořádných opatření vynášen mimo farmu ani na praní.
Používat návleky a projíždět skrz dezinfekční rámy by měl také mlékař nebo řidič kafilerního vozu. Kafilérní box by měl být v ideálním případě umístěn tak, aby do něj chovatel mohl z jedné části umístit uhynulá zvířata a dopravce je mohl z druhé strany, která ústí mimo farmu naložit. Jak ústí kafilerního boxu na farmu, tak výstup z něj mimo území chovu by měl být dle doporučení obsypán chlórovým vápnem.
Zdrojem kontaminace mohou být i pracovní nástroje jako vidle, lopaty, kolečka atd., proto by na každé stáji měla být jedna sada náčiní, jež nebude přenášena do ostatních zařízení. Při jejich přenosu by mělo dojít, stejně jako v případě vozidel, k očištění, omytí a následné dezinfekci. Mezi jednotlivými budovami např. při přechodu z porodny na teletník je nutné zajistit pro personál dezinfekční vanu. Účinnou variantou je nádoba s práškovým chlórovým vápnem, jež lze užít jako suchou dezinfekci. Dezinfekcí by měly rovněž projít i individuální boxy pro telata po jejich vyskladnění. Ani v dalších částech stáje jako je např. porodna by nemělo docházet k průběžnému doplňování zvířat, ale měl by být zaveden tzv. systém all in all out. Kdy jsou všechna zvířata z dané sekce odvezena a před naskladněním dojde k úplnému vyčištění, omytí a dezinfekci.
Při nákupu zvířat ale i před příjezdem plemenic např. ze suchostojné stáje či odchovny mladého dobytka je doporučeno, aby zvířata setrvala po dobu 30 dní v karanténě, která se nenachází na území ostatních stájí.
Dále musí chovatel zamezit proniknutí a pohybu volně žijících, ale i domácích zvířat po farmě.
Hlášení onemocnění a následná likvidace ohniska
Chovatel je povinen při podezření na výskyt onemocnění neprodleně hlásit soukromému veterinárnímu lékaři a následně odebrat krevní vzorky od příznakových zvířat. V případě výskytu onemocnění musí být všechna vnímavá zvířata včetně těch, jež jsou umístěna na jiném středisku usmrcena. Následuje převoz do asanačního podniku anebo převoz do zákopových míst, kterými ale Česká republika, na rozdíl od Maďarska nedisponuje.
Znovunabytí statusu SLAK prostého státu dochází až 12 měsíců od usmrcení posledního vakcinovaného zvířete. Země, kde vakcinace neproběhla, jsou prosté 3 měsíce od likvidace posledního ohniska.
Na webu VÚVel je k dispozici kompletní záznam webináře.
