Holštýnský skot patří mezi nejrozšířenější kulturní plemena na světě. Jedná se o plemeno s vysokou mléčnou užitkovostí. Známé je také jako holštýnsko-fríský či černostrakatý skot.
Původ: Německo: oblast Fríska, Šlesvicko-Holštýnska a Dánska: oblast Jutska
Rozšíření: celý svět, zejména Severní Amerika, Evropa a Austrálie
Barva: černo-bílá; v malém procentu – recesivně homozygotní červeno-bílá tzv. red holštýn
Tělesný rámec: velký
Výška krav v kříži v dospělosti: 151 – 155 cm
Hmotnost krav v dospělosti: 680 – 720 kg
Věk při I. otelení: 23 – 27 měsíců
Mezidobí: 394 dní (KU 2021/2022)
Průměrná užitkovost v ČR: 10 544 kg, 3,87 % tuku a 3,38 % bílkovin (KU 2021/2022)
Historie svět
Holštýnské plemeno patří do skupiny nížinných plemen. Postupem času se stalo nejpočetnější populací z kulturních plemen na světě. Jedná se také o plemeno s nejvyšší mléčnou užitkovostí, které bývá využíváno při zvelebování plemen místního a lokálního významu a také při vzniku nových plemen.
Černostrakatý skot pochází ze severozápadní Evropy (oblast Fríska, Šlesvicko-Holštýnska a Jutska).
Rozvoj plemene v Evropě
Podle literárních údajů se zde z různých místních populací postupně vyvinulo v 17. až 19. století černobílé plemeno. Díky přímořskému klimatu s dostatkem srážek rovnoměrně rozdělených v průběhu roku a dlouhému pastevnímu období se rychle rozvíjely užitkové vlastnosti. Snahy o urychleném zlepšování užitkových vlastností vedly k rozvoji řízené plemenářské činnosti. Významnou roli v tomto procesu sehrálo zakládání plemenných knih (Holandsko 1874, Německo 1876, Dánsko 1881), dále pak zavádění kontroly užitkovosti, hodnocení zevnějšku a později uplatňování metod kontroly dědičnosti.
Postupně se tento skot rozšiřoval do celého světa. Rozdílné přírodní a ekonomické podmínky jednotlivých kontinentů, ale i odlišné chovné cíle, vedly ke vzniku odlišných biotypů či užitkových typů. Někdy byly označovány jako samostatná plemena. V pozdějším období na základě různých odborných studií a genetických analýz, převážil názor, že je možné hovořit o jednom plemeni.
V Evropě bylo plemeno šlechtěno na exteriérově vyvážený typ, středního rámce (131–132 cm v kohoutku) s velmi dobrou mléčnou produkcí, vyšším obsahem mléčných složek a dobrým osvalením.
Holštýn v Americe
Dosti odlišným způsobem se vyvíjel černostrakatý skot na území Severní Ameriky. S příchodem osadníků se zvýšila poptávka po mléce. Spotřeba masa byla dostatečně zabezpečena masnými plemeny. Pozornost se proto soustředila na černostrakatý holštýnsko-fríský skot, který vynikal mléčnou produkcí. Při výběru zvířat k plemenitbě byla dávána přednost mléčnému užitkovému typu a většímu tělesnému rámci. Holštýnsko-fríské plemenné knihy byly založeny 1884 v Kanadě a o rok později v USA. Později se pro zvířata severoamerické provenience vžilo označení holštýnský skot.
Také v dalších zemích se v 50. až 60. letech minulého století proces šlechtění začal orientovat na holštýnský skot. Vedla k tomu zvýšená poptávka po mléce a mléčných výrobcích, růst ceny pracovní síly, ale zejména tlak na ekonomiku výroby mléka. Rozdíl v užitkovosti mezi evropskými a severoamerickými populacemi však činil cca 2 000 kg mléka. Nové biotechnické metody v reprodukci, zejména rozvoj inseminace a konzervace semene hlubokým mražením, umožnily významně urychlit proces šlechtění.
Chovatelé černostrakatého plemene v evropských, ale i dalších zemích, začali masově využívat semeno býků holštýnského plemene z Ameriky. Holštýnský genofond se rozšířil do Evropy a dalších světadílů.
Došlo také ke změně orientace na mléčný typ zvířat, k určitému ujednocení šlechtitelských programů a také ke změně názvu plemene v celé řadě zemí na holštýnské plemeno.
Plemeno je charakteristické černostrakatým zbarvením s černou hlavou, která má většinou bílou hvězdu nebo lysinu. Některá zvířata jsou nositelé recesivní alely, která dává zvířatům s homozygotně recesivním založením červenostrakaté zbarvení. Pro tato zvířata se vžilo označení červený holštýnský skot (Red Holstein). V posledních desetiletích jsou tato zvířata využívána k zušlechťování zejména strakatých kombinovaných plemen, ale také červenostrakatých a hnědých plemen.
V průběhu uplynulých desetiletí se holštýnské plemeno stalo nejvýznamnějším dojeným plemenem skotu s jednostranným zaměřením na mléčnou produkci. Bezesporu se tak stalo díky intenzivnímu šlechtění na mléčnou produkci, velmi dobré přizpůsobivosti k rozmanitým podmínkám chovu, zlepšování podmínek vnějšího prostředí, především výživy a celkového managementu stád.
Díky uvedeným vlastnostem si holštýnský skot získal oblibu na většině kontinentů. Chován je od severských oblastí u polárního kruhu až po teplé oblasti rovníkového pásma. K chovatelsky nejvýznamnějším dnes patří oblast Severní Ameriky (USA, Kanada), Evropy (Německo, Francie, Holandsko, Dánsko, Anglie, Itálie, Španělsko), Austrálie a Nový Zéland.
Více informací:
Historie ČR
První informace o chovu černostrakatého skotu na území dnešní ČR se datují od roku 1830. Větší rozsah dovozů byl zaznamenán v letech 1870–80, kdy byla požadována zvýšená výroba mléka. Celkový stav černostrakatého nížinného skotu byl v roce 1931 odhadován na 8 000 kusů. Plemeno však bylo náročnější a tak tradovaly názory, že toto plemeno se do našich podmínek nehodí. Uplatnění našlo především na výdojných hospodářstvích velkostatků, u drobných zemědělců nebyl o jeho chov větší zájem také proto, že bylo rozšířeno využívání skotu k tahu. V průběhu druhé světové války a těsně po jejím skončení bylo plemeno téměř zlikvidováno.
Další etapa rozšiřování černostrakatého skotu přichází po druhé světové válce. Nevyhovující podmínky chovu však bránily jeho většímu rozšíření. Rozsáhlejší dovozy byly realizovány v letech 1960–70 z Dánska, Holandska, NSR a v menší míře z Kanady. Dovezeno bylo více než 19 tisíc jalovic. Přestože nebyla nakupována nejlepší plemenná zvířata, jejich přednosti ve výkonnosti a užitkovém typu byly zřejmé. V dalším období byly investice do šlechtění značně omezené. V roce 1980 bylo chováno více než 25 tisíc krav a černostrakaté plemeno tak představovalo pouze 1,83 % celkového stavu krav. Zvířata vynikala zejména výbornou mléčnou užitkovostí v porovnání s domácím plemenem při horších parametrech užitkovosti masné.
Vytváření vlastní černostrakaté populace prostřednictvím dovozů březích jalovic nebylo z důvodu nedostatku devizových prostředků možné. Navíc politické prostředí tomu nebylo nakloněno. Na druhé straně zkušenosti s dovozy ze 60–70 let ukazovaly přednosti plemene a jeho perspektivu. Krávy vynikaly užitkovostí, adaptabilitou a pevnou konstitucí.
Na základě experimentálního ověření bylo rozhodnuto o dvou formách křížení:
a) střídavé křížení českého strakatého a černostrakatého plemene. V otcovské pozici se střídali býci obou plemen.
b) převodné křížení mělo za cíl vytvoření domácí černostrakaté populace skotu bez velkých nároků na devizové prostředky. Započato bylo v roce 1973, kdy bylo do křížení zapojeno 23 tis. krav a jejich počet se rychle zvyšoval.
Politická representace podporovala spíše střídavé křížení. Panoval názor, že převodným křížením dojde ke ztrátě masné produkce. Byly zde také obavy, že dojde k vytvoření konkurenčního plemene pro domácí kombinované plemeno. Převodné křížení podporované i názorem odborných kruhů se vzhledem k zájmu chovatelů však stále více prosazovalo. V roce 1990 již bylo v převodném křížení 231 tis. krav. Poslední vlna dovozů se uskutečnila v letech 1991–6, kdy bylo dovezeno více než 20 tisíc březích jalovic za významné dotační podpory státu. Importována byla kvalitní zvířata, která se stala základem řady vynikajících stád.
Za uplynulých padesát let se holštýnské plemeno v ČR rozvíjelo za využití domácích plemenných zvířat a imigrace genů v souladu s mezinárodním vývojem. Dovezlo se celkem více než 25 tisíc plemenných jalovic, několik tisíc embryí, 200 plemenných býků a více než 1 mil. inseminačních dávek ze zemí s vyspělým chovem holštýnského plemene. Plemeno je dlouhodobě šlechtěno pro ekonomicko-výrobní podmínky produkce mléka v ČR.
Holštýnský skot včetně kříženek je v současné době nejvíce zastoupenou plemennou skupinou dojeného skotu v České republice. V kontrolním roce 2021/2022 činil podíl 60,8 % z celkového stavu dojených krav. V kontrole užitkovosti bylo evidováno celkem 209 046 krav holštýnského skotu včetně kříženek z převodného křížení. Z toho bylo čistokrevných černostrakatých holštýnských krav 179 301 a 5 891 červených holštýnských. Užitkovost holštýnských krav v KU dosáhla v kontrolním roce 2021/2022 celkových 10 544 kg mléka s 3,87 % tuku a 3,38 % bílkovin.
Více informací:
pdf Speciál SCHHS 20 let (2.85 MB)
Chovný cíl
Cílem šlechtění holštýnského skotu je dlouhodobě systematické zlepšování celkové rentability chovu v podmínkách ČR na základě genetického zlepšování vlastností zvířat. Systematické šlechtění a současné vytváření vhodných podmínek chovu směřuje k získání bezproblémové a rentabilní dojnice s dostatečnou výkonností a dlouhověkostí.
Dosažení potřebné rentability chovu dojnic v podmínkách ČR předpokládá kromě vysoké mléčné užitkovosti a zachování dobrého obsahu mléčných složek i dobrou úroveň funkčních vlastností jako je plodnost, zdraví a funkční utváření zevnějšku. Z hlediska plodnosti a zdraví je cílem pravidelné zabřezávání a produkce životaschopných telat, odolnost proti mastitidám a dalším onemocněním.
Funkční zevnějšek krávy je charakterizován vhodným utvářením tělesných partií, zejména vemene a končetin, které umožňuje bezproblémový chov zvířat v používaných systémech technologie ustájení a dojení v ČR. Dostatečná kapacita těla a konverze krmiv je předpokladem příjmu a využití velkého množství statkových krmiv. Selekce na funkční znaky sleduje zlepšení dlouhověkosti zvířat a omezení nákladů při dostatečně vysoké mléčné užitkovosti.
pdf Šlechtitelský program holštýnského skotu 2019 (3.98 MB)
pdf Realizace šlechtitelského programu 2021 (841 KB)
Počty zvířat v KU
K 31. 12. 2021 se v ČR chovalo celkem 1 419 707 ks skotu, z nichž bylo 359 070 krav dojených plemen. Do kontroly užitkovosti bylo zapojeno v kontrolním roce 2021/2022 celkem 343 916 dojnic, tedy cca 95,8 % stavů dojených krav.
V roce 1995 bylo v KU zapojeno 667 973 krav dojených plemen. V porovnání s tím dosahují stavy v roce 2022 pouhých 51,9 %. Pokles počtu chovaných dojnic je tedy markantní.
Zastoupení holštýnského skotu mezi dojenými plemeny však narůstá. V kontrolním roce 2021/2022 již činil procentický podíl 60,8 %, tedy 209 046 holštýnských krav z celkových 343 916 dojených krav v KU. V roce 1980 přitom zastoupení černostrakatého plemene dosahovalo pouhých 1,83 %.
Výsledky kontroly užitkovosti podrobněji zde
Užitkovost
Užitkovost holštýnského skotu se za několik desetiletí významně navýšila, což je dáno jednak obrovským genetickým potenciálem zvířat, intenzivním šlechtěním, ale také navyšováním celkové úrovně chovu od kvality ustájení, kvality výživy až po celkový management chovu.
Užitkovost holštýnských krav včetně kříženek v KU v roce 2022 dosáhla v průměru na 10 544 kg mléka, s 3,87 % tuku a 3,38 % bílkovin. Se zvyšující se užitkovostí narůstají i kg T+B.
Výsledky kontroly užitkovosti zde
Ročenky CZ/UK
Ročenka Holštýnský skot v ČR
pdf Holštýnský skot v ČR 2022 (5.39 MB)
Ročenky inseminace Ročenky kontroly užitkovosti
| pdf Ročenka inseminace 2022 (3.01 MB) | pdf Ročenka kontroly užitkovosti 2022 (2.46 MB) |
| pdf Ročenka inseminace 2021 (3.06 MB) | pdf Ročenka kontroly užitkovosti 2021 (2.34 MB) |
Annual report
pdf Annual report 2022 (3.15 MB)
pdf Annual report 2021 (49.83 MB)
pdf Annual report 2020 (15.34 MB)
pdf Annual report 2019 (19.31 MB)
pdf Annual report 2018 (12.38 MB)
pdf Annual report 2017 (2.05 MB)
pdf Annual report 2016 (12.91 MB)
pdf Annual report 2015 (17.34 MB)
pdf Annual report 2014 (1.68 MB)
pdf Annual report 2013 (1.61 MB)
