Jedním z často zmiňovaných opatření přímo zasahujících do struktury podnikání v zemědělství je tlak na snižování stavů hospodářských zvířat, především pak skotu, s cílem omezit produkci metanu (emisí), které přispívají k oteplování planety. Obvykle prezentovaná data týkající se emisí z chovů jsou ovšem úmyslně nadhodnocena, a navíc aplikována plošně na celou planetu, ačkoli situace v různých zemích a regionech se diametrálně liší.

Prezentace problému, známého ve veřejnosti jako „prdící krávy“, je přitom jedním z mnoha témat, která přispívají k radikalizaci zemědělců v celé Evropě. Zavádějící je už ostatně pojem „prdící“, neboť většina metanu se do ovzduší dostává „krkáním“, tedy z opačného konce těla skotu. To však není zas tak důležité. Hlavním problémem totiž je, že reálný objem emisí z chovů hospodářských zvířat na celkových emisích je několikanásobně nižší, než se obvykle uvádí, i když se pod tlakem skutečných argumentů původní čísla v posledních letech poněkud snížila. Ta nejčastěji zmiňovaná pochází ze studie „Livestock’s Long Shadow“ zpracované pro Světovou organizaci pro výživu a zemědělství (FAO) v roce 2006, podle níž připadala na hospodářská zvířata produkce 18 procent ze všech skleníkových plynů.

Uvedený objem emisí následně zpochybnila řada vědců a odborníků, například profesor Kalifornské univerzity v Davosu Frank Mitloehner, takže v současné době se již pracuje s podílem 12 procent emisí z chovů hospodářských zvířat. Ani to ale není reálný obraz stavu ve vyspělých zemích světa, tedy i v EU, naší zemi nebo v USA. V nich se totiž podíl emisí z chovů podle Mitloehnera na veškerých emisích pohybuje mezi 4 až 5 procenty, jak zdůraznil při své nedávné návštěvě v ČR. Připustil nicméně, že naopak v rozvojových zemích je produkce emisí v chovech výrazně vyšší.Je to ale především EU (a USA), které se snaží emise cíleně snižovat, přičemž rešením má být zmenšovaní stavů hospodářských zvířat.

Jak navíc profesor Mitloehner informoval, v praxi lze produkci emisí v chovech výrazně snižovat, aniž by k tomu bylo třeba redukovat počty zvířat. Přímo v USA se již podařilo emise snížit v posledních letech o 30 procent, a to prostřednictvím celé škály opatření, jako je šlechtění plemen, změny ve složení krmiv nebo jímáním metanu v takzvaných uzavřených lagunách, v nichž se koncentrují výkaly skotu. Metan se následně používá k výrobě bioplynu, a výkaly jako hnojivo na zemědělské půdě.

Využití statkových hnojiv je ostatně nejlepší cestou, jak snižovat aplikaci pesticidů, a tedy chemické zatížení krajiny, což jsou mimo jiné cílem Green dealu. Volně se pasoucí zvířata se kromě toho aktivně podílejí na zvyšování druhové pestrosti (biodiverzity) krajiny, což je také jedním z cílů Green dealu. Pokud ale při vědomí těchto souvislostí požadují některé ochranářské organizace, část europoslanců i představitelů Evropské komise snížení počtu hospodářských zvířat, není divu, že to zemědělce vytáčí.

S chovem hospodářských zvířat, především pak právě skotu, se bohužel pojí i další mýty. Jedním z nich je často zmiňovaná spotřeba 15 000 litrů vody na produkci jednoho kilogramu hovězího masa podávaná způsobem, který evokuje negativní vliv zvířat na zásoby vody a jejich vinu za rostoucí rizika sucha. Ve skutečnosti se ale každý litr vody použitý k produkci masa (i jakékoli jiné zemědělské komodity) vrací zpět do přírody, a naopak se prostřednictvím evapotranspirace (odpařováním vody z rostlin do ovzduší) a metabolismu zvířat koloběh vody v přírodě urychluje.

To vše mimo jiné znamená, že komunikace cílů a opatření spojených s Green dealem má velké rezervy, a navíc si často velmi protiřečí. I kvůli tomu pak někteří zemědělci protestují a laická veřejnost často zcela oprávněně neví, kdo a v čem má vlastně pravdu a na čí stranu se má případně postavit.

 

Autor je agrární analytik

Zdroj: reflex.cz 

Aktualizováno

Kalendář

duben 2024
Po Út St Čt So Ne
1 2 3 4 5 6 7
8 9 10 11 12 13 14
15 16 17 18 19 20 21
22 23 24 25 26 27 28
29 30 1 2 3 4 5
   Černostrakaté            Novinky

 2018 1

         Ke stažení zde